Prof. Kříženecký jako rektor

architekt Rudolf Křízenecký

* 28. 10. 1861 Zadar  ÷  † 12. 3. 1939 Praha
Pamětní fotografie


Norbert Kžíženecký
s chotí Jindřiškou
Výpis z matriky oddaných – laskavostí Dr. Majda Maxan, Biograd na moru
Výpis z matriky oddaných – laskavostí Dr. Majda Maxan, Biograd na moru
Záznam v matrice oddaných.
Sv. Šime v SV cípu starého Zadaru
Kostel sv. Šime (Šimona) v Zadaru(zde)

.
Výpis z matriky pokřtěných – laskavostí Dr. Majda Maxan, Biograd na moru
Výpis z matriky pokřtěných – laskavostí Dr. Majda Maxan, Biograd na moru
Záznam
v matrice narozených

Ing. Rudolf Křízenecký

R. Křízenecký
se svými studenty
v Dalmácii

R. Kříženecký
r. 1894.

R. Křízenecký
s chotí

Uprostřed svých studentů v Černé Hoře 1914

.

.
Hrob R. Kříženeckého (Olšanské hřbitovy v Praze)
Hrob
na Olšanských hřbitovech
v Praze (zde)
 

   ŽIVOTNÍ BĚH

 

•  Architektův otec, Norbert Křízenecký, se narodil 23. 7. 1823 v Mladé Vožici. Studoval v Praze, kde se angažoval v revoluci r. 1848.  Z politických důvodů upadl do nemilosti, nakonec nucen vstoupit do armády, která jej odvelela do dalmatského Zadaru.

•  Dne 4. 9. 1858 byli telegrafista Norbert Křízenecký a Enrica Švehlová, rodem ze Splitu, oddáni ve farnosti sv. Šimona (sv. Šime) v Zadaru. Rodiče nevěsty: otec Vincenc Švehla, nar. v Čechách, a matka Concetta, roz. Aizza v Capui (zde) (Neapolsko).

Pohled na střed starého Zadaru

Zadar (zde)


•  Ve farnosti sv. Šimona (sv. Šime) v Zadaru byl pokřtěn prvorozený syn Rodolfo Adolfo Norberto Kříženecký, nar. 28. 10. 1861 v Rajské ulici 227 (Calle del Paradiso No. 227) v Zadaru.

•  S přispěním rodičů se podařilo Norbertovi vyplatit se a přesídlit do Prahy na Malou Stranu, kde se narodil další syn Jan, jež je pokládán za zakladatele české kinematografie.


•  1871 – 1878 c. k. vyšší česká reálná škola v Praze

•  V roce 1880 složil první státní zkoušku a v r. 1887 druhou v odboru pro stavi-telství pozemní na c. k. vysoké škole technické v Praze

•  V letech 1883 – 1888 a 1890 – 1893 pracoval jako architekt v různých projekč-ních ateliérech, závažná byla jeho práce v architekt. ateliéru prof. Schulze, profesora architektury na pražské technice, kde se mimo jiné podílel též na projektech budovy Národního muzea v Praze.

•  V letech 1887 – 1899 byl asistentem na pražské technice (ČVUT).

•  R. 1899 byl jmenován soukromým docentem a 1900 honorovaným docentem na odboru stavebního inženýrství pro technické kreslení.

•  V letech 1900–1921 přednášel rovněž nauku o slohu na Akademii výtvarných umění v Praze (zde)

•  R. 1904 jmenován mimořádným a v roce 1910 řádným profesorem pro obor stavby budov k různým účelům a architektoniky starověké na pražské technice.

•  V letech 1914/15, 1918/19 a 1922/23 děkanem Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství.

•  Ve školním roce 1925/26 rektorem techniky (ČVUT)

•  Údajně autorem první betonové stavby v Čechách

•  R. 1932 obdržel Dr. h. c. (doctor honoris causa) věd technických, za zásluhy o technický stav a jako uznání jeho dosavadního životního architektonického díla.

•  Představitel historizujících slohů

•  Ve dvacátých letech 20. stol. řídil přestavbu interiéru Rudolfina pro účely po-slanecké sněmovny a v roce 1929 vypracoval návrhy nové budovy parlamentu.

•  R. 1927 se zúčastnil mezinárodní soutěže na palác Společnosti národů v Ženevě.

•  Zabýval se zároveň dějinami architektury, je autorem studie „K. I. Dienzenho-fer a článkování architektonické“ letohrádku hraběte Michny a prelatury u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském (1899) a spisu „Vývoj forem estetických na základě forem konstruktivních“.

•  Členem České akademie věd a umění

 

 

    DÍLO

•  Budova Občanské záložny v Přelouči (1899) Masarykovo náměstí 44 (zde)

•  Evangelický chrám v Přelouči (1902-1905) Českobratrská 86 (zde)

•  Divišova vila v Přelouči Nádražní 192 (zde)

1901–1910 – První česká akciová parní mlékárna, Praha 4 – Nusle, čp. 1419, Nuselská 53 (zde), dostavba Karel Pokorný 1929

•  Úprava Rudolfina pro potřeby Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR (zde)

•  Exteriér Městského divadla v Mladé Boleslavi, Palackého 263, Maldá Boleslav (zde)

•  Fasáda chrámu sv. Mikuláše po demolici bývalého benediktinského kláštera (1904) (zde)

•  Nemocniční areál v Praze Podolí (dnes Ústav pro péči o matku a dítě) (zde)

•  Tuberkulózní sanatorium Na Pleši – dnes Odborný a léčebný ústav onkologie a pneumonie, Nová Ves pod Pleší (mezi Mníškem pod Brdy a Dobříší) (zde)

•  Michnův letohrádek Amerika – Ke Karlovu 462/20, Praha 2; (dnes Muzeum Ant. Dvořáka) (zde)

•  Adaptace Lobkovického paláce pro ministerstvo školství (zde)

•  Některé výstavní pavilony na Výstavišti v Praze (1891) (zde)

•  Asanace Starého Města Pražského (Josefov, Pařížská třída)

•  Schierův dům – Pařížská třída 934/2, Praha 1 (zde)

•  1901–1910 – První česká akciová parní mlékárna, Praha 4 – Nusle, Nuselská 1419/53, dostavba Karel Pokorný 1929 (zde)

•  Zámek Stránov

•  Nájemní dům MUDr. Fähnricha, Dukelských hrdinů 41, Praha 7

•  

 
 
Občanská záložna v Přelouči
Budova Občanské záložny v Přelouči

Divadelní sál Občanské záložny

Parter
Občanská záložna.

Evangelický kostel
v Přelouči

Půdorys kostela

Pohled z ulice
Manželé Kyselovi a R. kříženecký, vnuk architekta, v obnovené Divišově vile 24. 04. 2012
V Divišově vile
Ing. Jan V. Diviš, †13. 10. 1923, ředitel cukrovaru, starosta města, básník
Ing. Jan V. Diviš
.
Podolí
Nemocniční areál
v Praze Podolí.

.
Činžovní dům MUDr. Fähnricha, Dukelských hrdinů 41, Praha 7
Činžovní dům
MUDr. Fähnricha, Dukelských hrdinů 41, Praha 7
 
 

Budova Občanské záložny v Přelouči

Schodiště
Občanské záložna

 

Interiér kostela

Pohled od železniční trati
 

Vila Ing. Diviše
v Přelouči

Pohled ze dvora z JZ.

.
Podolí
Nemocniční areál v Praze Podolí.
Dnes
Ústav pro péči
o matku a dítě

.
...

Externí odkazy:


•  Wiki

•  Zámek Stránov

 

 

   
  jan.zavodsky45@gmail.com