|
|
|
ŽIVOTNÍ BĚH
|
|
|
|
• Architektův otec, Norbert Křízenecký,
se narodil 23. 7. 1823 v Mladé
Vožici. Studoval v Praze, kde se angažoval v revoluci r. 1848. Z
politických důvodů upadl do nemilosti, nakonec nucen vstoupit do
armády, která jej odvelela do dalmatského Zadaru.
|
|
• Dne 4. 9. 1858 byli telegrafista Norbert
Křízenecký a Enrica Švehlová, rodem ze Splitu, oddáni ve farnosti sv.
Šimona (sv. Šime) v Zadaru. Rodiče nevěsty: otec Vincenc Švehla, nar. v
Čechách, a matka Concetta, roz. Aizza v Capui (zde) (Neapolsko).
|
|

Zadar (zde)
|
|
• Ve farnosti sv. Šimona (sv. Šime) v Zadaru
byl pokřtěn prvorozený syn Rodolfo Adolfo Norberto Kříženecký, nar. 28.
10. 1861 v Rajské ulici 227 (Calle del Paradiso No. 227) v Zadaru.
|
|
• S přispěním rodičů se podařilo Norbertovi
vyplatit se a přesídlit do Prahy na Malou Stranu, kde se narodil další
syn Jan, jež je pokládán za zakladatele české kinematografie.
|
|
|
• 1871 – 1878 c. k. vyšší česká reálná škola v
Praze
|
|
• V roce 1880 složil první státní zkoušku a v
r. 1887 druhou v odboru pro stavi-telství pozemní na c. k. vysoké škole
technické v Praze
|
|
• V letech 1883 – 1888 a 1890 – 1893 pracoval
jako architekt v různých projekč-ních ateliérech, závažná byla jeho
práce v architekt. ateliéru prof. Schulze, profesora architektury na
pražské technice, kde se mimo jiné podílel též na projektech budovy
Národního muzea v Praze.
|
|
• V letech 1887 – 1899 byl asistentem na
pražské technice (ČVUT).
|
|
• R. 1899 byl jmenován soukromým
docentem a
1900 honorovaným docentem na odboru stavebního inženýrství pro technické
kreslení.
|
|
• V letech 1900–1921 přednášel rovněž nauku o slohu na Akademii výtvarných umění v Praze
(zde)
|
|
• R. 1904 jmenován mimořádným a v roce 1910
řádným profesorem pro obor stavby budov k různým účelům a architektoniky
starověké na pražské technice.
|
|
• V letech 1914/15, 1918/19 a 1922/23
děkanem
Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství.
|
|
• Ve školním roce 1925/26 rektorem techniky
(ČVUT)
|
|
• Údajně autorem první betonové stavby v Čechách
|
|
• R. 1932 obdržel Dr. h. c. (doctor honoris
causa) věd technických, za zásluhy o technický stav a jako uznání jeho
dosavadního životního architektonického díla.
|
|
• Představitel historizujících slohů
|
|
• Ve dvacátých letech 20. stol. řídil přestavbu
interiéru Rudolfina pro účely po-slanecké sněmovny a v roce 1929
vypracoval návrhy nové budovy parlamentu.
|
|
• R. 1927 se zúčastnil mezinárodní soutěže na
palác Společnosti národů v Ženevě.
|
|
• Zabýval se zároveň dějinami architektury, je
autorem studie „K. I. Dienzenho-fer a článkování architektonické“
letohrádku hraběte Michny a prelatury u sv. Mikuláše na Starém Městě
pražském (1899) a spisu „Vývoj forem estetických na základě forem
konstruktivních“.
|
|
• Členem České akademie věd a umění
|
|
|
|
|
|
DÍLO
|
|
• Budova Občanské záložny v Přelouči (1899)
Masarykovo náměstí 44
(zde)
|
|
• Evangelický chrám v Přelouči (1902-1905)
Českobratrská 86
(zde)
|
|
• Divišova vila v Přelouči
Nádražní 192
(zde)
1901–1910 – První česká akciová parní mlékárna,
Praha 4 – Nusle, čp. 1419, Nuselská 53 (zde), dostavba Karel Pokorný
1929
|
|
• Úprava Rudolfina pro potřeby Poslanecké
sněmovny Národního shromáždění ČSR (zde)
|
|
• Exteriér Městského divadla v Mladé Boleslavi,
Palackého 263, Maldá Boleslav
(zde)
|
|
• Fasáda chrámu sv. Mikuláše po demolici bývalého benediktinského kláštera (1904) (zde)
|
|
• Nemocniční areál v Praze Podolí (dnes Ústav
pro péči o matku a dítě) (zde)
|
|
• Tuberkulózní sanatorium Na Pleši – dnes
Odborný a léčebný ústav onkologie a pneumonie, Nová Ves pod Pleší (mezi
Mníškem pod Brdy a Dobříší) (zde)
|
|
• Michnův letohrádek Amerika – Ke
Karlovu 462/20, Praha 2; (dnes Muzeum Ant.
Dvořáka) (zde)
|
|
• Adaptace Lobkovického paláce pro ministerstvo
školství (zde)
|
|
• Některé výstavní pavilony na Výstavišti v
Praze (1891) (zde)
|
|
• Asanace Starého Města Pražského (Josefov,
Pařížská třída)
|
|
• Schierův dům – Pařížská třída
934/2, Praha 1 (zde)
|
|
• 1901–1910 – První česká akciová parní
mlékárna, Praha 4 – Nusle, Nuselská 1419/53, dostavba Karel Pokorný 1929
(zde)
|
|
• Zámek Stránov
|
|
• Nájemní dům MUDr. Fähnricha, Dukelských
hrdinů 41, Praha 7
|
|
|
|
•
|
|
|